VERADA
Lokalita:
Pičín u Jankova, 257 03 (Středočeský kraj, nedaleko města Benešov u Prahy)
Jak to všechno vůbec začalo?
Někdy v roce 2015 přišel první nápad o založení vlastního agility cvičáku, ale nakonec až v roce 2018 se nám podařilo odkoupit pozemek vhodný k uskutečnění tohoto plánu. Mezitím jsme trénovali na provizorním oploceném placu, kde probíhaly tréninky, intenzivky i tábory v plném proudu.
Momentálně již trénujeme pouze na našem vlastním venkovním cvičišti, které je oploceno a má rozlohu přibližně 1400 m2. Krom pravidelných tréninků agility a hoopers také pořádáme tábory a intenzivní tréninky s různými žádanými trenéry z celé ČR. Zaměřujeme se na pozitivní a nenásilnou formu trénování, který pejsky velmi baví.
Oficiálně byla naše OSA (oblastní skupina agility) založená na začátku roku 2019 a obsahuje více jak desítku pravidelně docházejících týmů, kteří se mohou pyšnit svými výkony a úspěchy na závodech. Název byl sestaven a vybrán z jmen zakladatelek- Veronika a Adéla.
Trenéři
- Adéla Oberleitnerová "Adél"
Jmenuji se Adéla Oberleitnerová, studuji na České zemědělské univerzitě a už od dětství miluji psy, kterým jsem zasvětila svůj život. Už jako malé dítě jsem si půjčovala psy známých, které jsem venčila, cvičila poslušnost, triky a později zkusila i agility, které jsem si zamilovala. Agility jsem se začala věnovat od roku 2012 a od roku 2016 jsem začala trénovat.
Měla jsem tu možnost běhat agility hned s několika psy, ale zmíním tu pouze ty nevlivnější a největší průkopníky v mé agility kariéře. Určitě tu musím zmínit Arryho, borderáka mé dobré kamarádky, se kterým to byla opravdu zábava a čest běhat, jelikož pro agility žil. Užili jsme si spolu plno skvělých tréninků, táborů a závody. Další velká zkušenost byla malá kříženka Julča, kterou jsem si od začátku připravovala já zcela sama. Nebylo to s ní úplně jednoduché, měla plno problémů (například neměla poslušnost, řešila prostředí, psy, neměla motivaci,..) a pro agility rozhodně nežila, takže to vše dalo plno práce, každopádně jsme to zvládly a díky tomu jsme se začaly věnovat agility závodně (z počátku jsme jezdily hodně neofika, dříve byla velká éra neofik, později pak i ofika). No a pak už tu zmíním své psy. Borderka Cara byla můj dlouho vysněný pes a už od začátku jsem věděla, že si to s ní užiju naplno. Obě jsme milovaly tento sport, zažily spolu plno skvělých tréninků, intenzivek, táborů a závodů, dostaly se do A2, několikrát stály na stupních vítězů, ale bohužel naše společná agility cesta musela skončit v jejích pouhých 3,5 letech kvůli onemocnění páteře- spondyloza (srůst obratlů). Nyní se již agility věnovat nemůžeme, ale věnujeme se závodně dogdancingu, který nás baví, takže i tak si užíváme naplno sportovní život. A poslední mé čerstvě "dvouleté štěˇnátko" Pulzinka, se kterou jsme v A2, zúčastnily se plno malých i velkých závodů (například kvalifikační závody na MČR, kam jsme se kvalifikovaly, PAP, MČR, MČR border kolií,..) a díky ní si zase užívám agility naplno.
Web o Caře a Pulz- https://caramelkaninuland.weebly.com/
