VERADA
Lokalita:
Pičín u Jankova, 257 03 (Středočeský kraj, nedaleko města Benešov u Prahy)
JAK SE K NÁM DOSTANETE? MAPKA ZDE
Jak to všechno vůbec začalo?
Někdy v roce 2015 přišel první nápad o založení vlastního agility cvičáku, ale až v roce 2018 se nám podařilo odkoupit pozemek vhodný k uskutečnění tohoto plánu. Mezitím jsme trénovali na provizorním oploceném placu, kde probíhaly tréninky, intenzivky i tábory v plném proudu.
Momentálně již trénujeme pouze na našem vlastním soukromém venkovním cvičišti, které je oploceno a má rozlohu přibližně 1400 m2. Krom pravidelných tréninků také pořádáme tábory a intenzivní tréninky s různými žádanými trenéry z celé ČR. Zaměřujeme se na pozitivní a nenásilnou formu trénování, který pejsky velmi baví.
Oficiálně byla naše OSA (oblastní skupina agility) založená na začátku roku 2019 a obsahuje plno pravidelně docházejících týmů, kteří se mohou pyšnit svými výkony a úspěchy na závodech. Název byl sestaven a vybrán z jmen zakladatelek- Veronika a Adéla.
Trenéři
- Adéla Oberleitnerová "Adél"
Jmenuji se Adéla Oberleitnerová, studuji VŠ a už od dětství jsem milovala psy, kterým jsem zasvětila svůj život. Agility jsem se začala věnovat od roku 2012 a od roku 2016 jsem začala trénovat. Dogdancingu jsem se začala věnovat od roku 2015, ale až teprve s mou fenkou Carou jsem tomuto sportu propadla a začala se mu věnovat naplno. Hoopers jsme začaly v roce 2021 s Carou jako náhradu za agility.
Jako mladší jsem neměla svého vlastního psa, ale měla jsem tu možnost běhat agility a věnovat se dogdancingu hned s několika půjčenými psy, kteří mě hodně naučili a díky nim jsem se do kynologie zamilovala.
Jeden z mých největších agility učitelů byl Arry, borderák mé dobré kamarádky, se kterým to byla opravdu zábava a čest, jelikož agility miloval. Další byla malá kříženka Julča, kterou jsem si od začátku připravovala já zcela sama. Nebylo to s ní úplně jednoduché, měla plno problémů (např. neposlušnost, řešila prostředí, psy, neměla motivaci,..) a pro agility se rozhodně nepřetrhla, takže to vše dalo plno práce, každopádně jsme to zvládly a díky tomu jsme se začaly věnovat agility i závodně (z počátku jsme jezdily hodně neofika, dříve byla velká éra neofik, později však i ofika). No a pak už tu zmíním své pejsky, se kterými jsem se do kynologie mohla ponořit naplno. Cara byla můj dlouho vysněný pes a už od začátku jsem věděla, že si to s ní užiju. Obě jsme milovaly agility, zažily spolu plno skvělých tréninků, intenzivek, táborů a závodů, dostaly se do A2, několikrát stály na stupních vítězů, ale bohužel naše společná agility cesta musela skončit v jejích pouhých 3,5 letech kvůli onemocnění páteře- spondyloza (srůst obratlů). Nyní se již agility věnovat nemůžeme, ale věnujeme se závodně dogdancingu, který nás baví, takže i tak si užíváme naplno sportovní život. A dále má další bordeří láska Pulzí. Běháme v nejvyšší kategorii A3, zúčastnily se plno malých i velkých závodů, národních i mezinárodních (například Mistrovství ČR, Prague Agility Party, Mistrovství ČR border kolií, Hungarian OPEN, Polish Open, kvalifikační závody na WAO, kvalifikační závody na AWC, EO a MČR,...) a díky ní si zase užíváme agility naplno.
Web o Caře a Pulz- https://caramelkaninuland.weebly.com/
